Ivan V.

Ivan V. Alexejevič (rusky Иван V Алексеевич Романов) (27. srpna/6. září 1666 - 29. ledna/8. února 1696) byl ruský car, syn cara Alexeje I. Michajloviče z dynastie Romanovců.

Mládí

+more7|vlevo'>Ivan V. Ivan V. byl až čtvrtým synem cara Alexeje I. a jeho první ženy Marie Iljiničny Miloslavské; dva jeho nejstarší bratři však zemřeli již v dětském věku ještě za života otcova, třetí bratr, Fjodor, zemřel bezdětný po šesti letech vlády v jedenadvaceti letech. Na trůn měl nastoupil jako věkem po něm nejstarší v roce 1682. Šestnáctiletý mladík byl chatrného zdraví (jako ostatně všichni synové cara Alexeje I. s Marií Miloslavskou), flegmatický a pasivní, údajně v důsledku duševní poruchy. Protože byl uznán za nezpůsobilého vládnout, bojaři se rozhodli předat trůn jeho nejmladšímu, polorodnému bratrovi (syna druhé ženy Alexeje I. , Natálie Naryškinové), tehdy desetiletému Petrovi, zatímco Ivan se stal jeho spoluvládcem; fakticky se však vlády chopila jejich sestra Sofie Alexejevna.

O Ivanu Alexejeviči se říkalo, že byl slabomyslný, což však možná byla pomluva, kterou rozšířili Naryškinovi (rod, z něhož pocházela druhá žena Alexeje I. a potažmo carevič Petr) v období urputného boje o vládu, který vedli s Miloslavskými (rod, z něhož pocházela první žena Alexeje I. +more a tedy i její syn Ivan). Nacházeje se v samotném centru tohoto boje, Ivan Alexejevič se ani jednou nepokusil přijmout v něm aktivní účast a neprojevil zájem o panovnické záležitosti. Jeho lhostejnost a snad i odpor k vládnutí mohly být současníky chápány jako projev slabomyslnosti.

Dva carové - Ivan V. a Petr I. Veliký

Nastoupení k vládě

Oba bratři, jeden chorý, druhý nedospělý, se nemohli podílet na tomto boji o vládu. Místo nich se ho účastnili jejich příbuzní: za Ivana sestra Sofie Alexejevna a Miloslavští, rodina jeho matky; za Petra pak Naryškinovi - příbuzní Petrovy matky, druhé ženy Alexeje I. +more Důsledkem těchto bojů bylo tzv. povstání střelců v roce 1682, po němž byla vláda předána Sofii Alexejevně. Patriarch Joakim totiž podal návrh prohlásit za cary oba bratry - Ivana jako staršího cara, Petra jako mladšího cara a jako regentku ustanovit Sofii Alexejevnu.

22. +more června 1682 byli Ivan V. a Petr I. v Uspenském chrámu Moskevského kremlu celebrováni na cary. Byl pro ně postaven speciální trůn se dvěma sedadly (v současnosti uložen v muzeu kremelské Zbrojnice).

Do roku 1689 panování Ivana a Petra bylo pouze nominální, faktickou vládu vykonávala Sofie Alexejevna, opírající se o klan Miloslavských a své favority - Vasilije Golicyna a Fjodora Šaklovitého. V roce 1689 došlo k roztržce mezi Sofií a Petrem, jejímž důsledkem bylo odstavení Sofie od vlády. +more V té době Petr posílá Ivanovi list, v němž píše:.

A nyní, bratře gosudare, nadchází čas nám oběma osobám Bohem určeným carstvím vládnout, neboť jsme dosáhli dospělosti, a třetí ostudné osobě, sestře naší, s našimi dvěma mužskými osobami v titulech ani v řešení věcí podřízen býti nehodlám; k tomu by se ani vůle tvoje, mého bratra gosudara, nesklonila, protože ona začala vstupovat do záležitostí a titulovat se bez našeho svolení; k tomu ještě se carským vínkem chtěla zdobit k naší pohaně. Sprosto je, gosudare, při naší dovršené dospělosti, té ostudné osobě vládnout místo nás. +more Tobě pak, bratře gosudare, oznamuji a prosím: dovol mi, gosudare, svým otcovským svolením, pro lepší náš užitek a pro uklidnění lidu, učinit podle příkazů pravdivých soudů, a nekalé vyměnit, aby se tím vládnutí naše naplnilo. A když, bratře gosudare, budeme spolu, pak vše uvedeme do náležitého stavu; a já jsem hotov tebe, bratra gosudara, jako otce ctít.

List byl očividně adresován člověku zcela duševně zdravému, není to jen zdvořilostní akt: v tomto okamžiku bylo pro Petra velmi důležité zajistit si podporu bratra, nebo, v krajním případě, alespoň jeho nevměšování.

Podíl na vládě

Třebaže byl Ivan nazýván „starším carem“, prakticky nikdy se přímo nezabýval státními záležitostmi, kromě obřadních ceremoniálů, kde byla účast cara nezbytná, a cele se věnoval rodině.

V letech 1682-1689 vládla Rusku Sofie Alexejevna, v roce 1689 se faktické vlády chopil rod Naryškinových, oficiálně zastoupený carevnou Natálií Kirillovnou, po jejíž smrti v roce 1694 se vláda ocitla v rukou jejího syna Petra Velikého.

Ivan Alexejevič žil nejdéle ze všech dětí mužského pohlaví carevny Marie Miloslavské, ale již v 27 letech byl zcela zchátralý, špatně viděl a byl postižen ochrnutím.

Zemřel nečekaně 29. ledna/+more_únor'>8. února 1696 v Moskvě v třiceti letech věku a byl pochován v Archangelském chrámu Moskevského kremlu.

Rodina

V roce 1684 se Ivan oženil s Praskovjou Fjodorovnou Saltykovovou (1664-1723). Z manželství vzešlo pět dětí, z nichž první dvě dcery zemřely v útlém věku: * Marie Ivanovna (1689-1692); * Feodosija Ivanovna (1690-1691); * Kateřina Ivanovna (1691-1733), provdala se za knížete Karla Leopolda Meklenbursko-Zvěřínského (1678-1747); jejich dcera Anna Leopoldovna byla matkou cara +more_Antonovič'>Ivana VI. , který vládl v letech 1740-1741; * Anna Ivanovna (1693-1740), ruská carevna v letech 1730-1740; * Praskovja Ivanovna (1694-1731), provdaná za generála Ivana Iljiče Dmitrijeva-Mamonova (1680-1730) ze starého ruského rodu Rurikovců, pozbyvšího knížecí titul.

Odkazy

Reference

Související články

Car * Dějiny Ruska

Externí odkazy

Kategorie:Ruští carové Kategorie:Romanovci Kategorie:Pravoslavní panovníci Kategorie:Narození v roce 1666 Kategorie:Narození 27. +more srpna Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí v roce 1696 Kategorie:Úmrtí 29. ledna Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Pohřbení v Moskvě Kategorie:Muži.